RECENZE
Kineziologie je pro mne součástí péče o sebe sama. Jako jedna z mála terapií mi velmi sedla, nejenom proto, Že Monika je neskutečně vědomá a empatická bytost, ale i proto, ze mi pod jejím vedením pomáhá nahlédnout na věci z jiného úhlu, což někdy stačí k pochopeni a uvolnění. Kineziologie jde do hloubky a nachází spojení a souvislosti, které si nejsme na vědomé úrovni schopni sami propojit.
Po každé terapii cítím velké uvolnění, jak kdyby mi někdo sundal těžký batoh ze zad.
Znáte to. Bujaré léto, všude samé slunce a světlo. Pomalu přichází podzim a noci začínají být delší a delší. Pak se se železnou pravidelností přikradou na můj hrad, přijdou se mi do snů smát, píchají mi do žil smutek a já nemám kam bych utek……stvůry. Dan Landa to zpívá trefně 
. Jak to tak bývá, jako na zavolanou si s dlouholetou přítelkyní Monikou domlouváme pokec, a v rámci toho mi nabízí na zkoušku terapii. Naplno se zabývá kineziologií. Život jsme probírali většinou zvesela, sem tam vážněji u sklenky Cabernetu. A tak jsem byl zvědavý, jaké naše nejbližší setkání bude. Červené víno jsme vyměnili za zklidňující čaj a hospodskou židli za pohodlné terapeutické křeslo. Odnesl jsem si skvělý pocit. Kormidlo mého vnitřního nastavení se po terapii začalo pomalu otáčet směrem k POZITIVITĚ 
. Neméně mě těší, že se Monika stala profesionálkou v dalším oboru, kde navíc uplatňuje bohaté životní zkušenosti. Vím, jak musela makat a co všechno podstoupit. Její cesta je pro mě velkou motivací, že práce na sobě a boj se stvůrami všeho druhu má rozhodně smysl kdykoliv. Zklidňující čaje si budu vybírat z menu častěji! .